18. kapitola - 2.část

19. dubna 2008 v 18:26 | Nessa |  *Nikdy nekončící zábava*
Protože může mít článek jen 2000 znaků, nepustilo mi to celou kapitolu, takže tady máte zbytek.

I když bylo teprve září, v útrobách hradu panovala spíše zima než teplo. Kamenné zdi tomu taky nepřidaly, a tak skupinky studentů čekající na příchod svého profesora vesměs postávaly okolo zapálených loučí, které trčely ze stěn v úrovni nad jejich hlavami.
"Jaké to bylo?" zeptal se Remus, když jeho tři kamarádi dorazili před učebnu obrany proti černé magii.
"Pohoda," odpověděl mu nevzrušeně James.
"Jamesi, můžu s tebou bokem mluvit?" táhl ho Sirius dál od ostatních.
"Hele, já ti nemám co říkat, jak se máš chovat, jen jsem chtěl, abys věděl, že to jak se s Evansovou hádáte mi přijde zbytečné. Mohli by z vás být dobří kamarádi, možná i něco víc. Ale je to vaše věc. Jsme tu ovšem už druhý den a ještě jsme nic neudělali Zmijozelákům ani Srabusovi. V létě se toho hodně změnilo a já vím, že už to nebude úplně jako dřív. Jen chci zpátky toho starého Dvanácteráka," dořekl Tichošlápek a pozoroval, jak to kamarád přijme.
" Taky už nejsi jako dřív. Jen se chvilku poslouchej, každý jiný rok bys mi tu vyprávěl, koho sis sehnal na odpolední rande a já bych ti vyprávěl o Evansové. A teď mi o Evansové kážeš ty a dokonce mě přemlouváš k něčemu, o čem bych si nikdy nemyslel, že mě budeš muset pobízet. Oba jsme se změnili."
"To bezpochyby, jen jsem ti chtěl říct to, co jsem ti už řekl, takže už můžeme jít zpátky, ne?"
"Jasně, dík, žes mi to řekl."
"Od toho tu taky jsem," odpověděl Sirius a oba se vrátili zpět ke kamarádům.
"O co šlo?" zeptal se Remus.
"Jen jsme plánovali, že bychom večer mohli něco podniknout."
"Jo, to můžeme."
Hovor většiny skupinek na chodbě přerušil příchod asi dvacetiletého muže v černých kalhotách a košili. Mezi tou záplavou černých hábitů vypadal trochu nepatřičně. I většina profesorů nosila hábit, proto budilo mudlovské oblečení v očích studentů zájem. Navíc když je nosil někdo, kdo vypadá na víc než 18 a většina z nich ho neznala.
Prošel chodbou až ke dveřím, kolem kterých postával šestý ročník a odemkl učebnu obrany proti černé magii. Hovor nadobro ustal a všichni se nahrnuli dovnitř ve snaze zabrat co nejlepší místo.
Lavice byly uspořádány jinak, než to bylo obvyklé za působení minulého profesora. Čtyři řady po 8 místech uprostřed rozdělené, aby se tudy dalo projít.Vůbec celá učebna byla jiná. Na zdech visely obrazy zachycující postoje při soubojích a popisy obranných a útočných kouzel.
Sirius suverénně zamířil do druhé řady v pravé půlce učebny, ale těsně než si stačil na lavici položit své věci, prosmýkla se kolem Lily.
"Smůla, kdo dřív přijde, ten dřív mele," usmála se na něj nevinně a zamávala na kamarádky, aby šly za ní.
"Hele, Evansová, víš, že mi občas pěkně piješ krev?" podíval se na ni Sirius kapitulovaným pohledem a hodil si tašku doprostřed třetí řady.
"Tak když pěkně, tak ti to nemusí vadit, ne?" zasmála se, mezitím co k nim došly Kathy a Judy a zabraly si místa vlevo od Lily.
"Jo, tohle je jeden z těch případů," povzdechl si Sirius a dál už to nekomentoval.
"Tichošlápku, proč sedíme tady, když je volno i o řadu dál?" nechápal James.
"Aby jsi mohl dávat pozor a dělal mamince a tatínkovi radost."
"Hele, jsi v pohodě?" pozoroval ho zkoumavým pohledem a hodil nechápavý pohled po smějícím se Removi.
"Na mě se nedívej, já mu nic do jídla nedal, nevím co blbne," pokrčil rameny třetí Poberta. Nikdo z nich absolutně nebral na vědomí, že už začala hodina. Profesor postával u svého stolu, v ruce držel hůlku a usmíval se nad rozhovorem Lily a Pobertů.
"Vítám vás na první hodině obrany proti černé magii, jmenuji se Mattew O´Donnel. A o ty lavice jste se rvali úplně zbytečně, protože budete sedět jak vám řeknu. Teď mi řeknete své jméno, kolej a na jakou profesi studujete. Vezmeme to tady od předu," ukázal na havraspárské sedící před Lily, Kathy a Judy a natáhl se pro své poznámky.
"Colin Ward, Havraspár a chci jít na bystrozora."
"A ještě známka z obrany na NKÚ?" zeptal se profesor a něco si zapisoval.
"Měl jsem za N," odppověděl Colin a O´Donnel kývnul na jeho souseda.
"Justin Wrack, taky Havraspárm taky bystrozor a taky jsem měl za N."
"Tak to jsem rád, že aspoň vypadáte každý jinak. Další."
"Tom Taylor, Kouzelnická přeprava, měl jsem za N a taky Havraspár."
"Sophie Colesová, Havraspár, NKÚ za N a studuji na odeklínače."
"Samé Nka, jsem zvědavý, komu z vás dali za V," pousmál se profesor a pokračoval, "tak, druhá řada."
"Judy Cloesová, Nebelvír, léčitelství, a taky vás zklamu, za N."
"Katherin Daviesová a jinak to samé co Judy."
"Takže další dvojčata, která naštěstí také vypadají jinak," reagoval profesor a kývnul na Lily.
"Lily Evansová, Nebelvír, bystrozor a měla jsem za V," pohlédla na něj a uviděla v jeho očích mírné překvapení.
"No, konečně změna. Gratuluji k NKÚ i k tomu letnímu procesu. Jsem rád, že se můžu přesvědčit, jestli měly noviny pravdu."
"Děkuji, pane profesore," odpověděla slušně Lily, ale bylo vidět, že jí nedělaly dobře pohledy ostatních, kteří se museli podívat na tu, co má za V.
"James Potter, Nebelvír, bystrozor, za V."
"No jistě, náš další aktér. Divil bych se, kdybyste měl jinou známku, než slečna Evansová. Rovněž gratuluji k NKÚ."
"Sirius Black, Nebelvír, odeklínač, za V."
"Se nám teď nějak roztrhl pytel s těmi dobrými známkami," komentoval to O´Donnel a Sirius to stejně jako jeho kamarád přešel mlčením.
"Remus Lupin, odbor nehod a katastrof, Nebelvír, za N."
"Philip Newman, Nebelvír, za N, bystrozor."
"Takže už jsme zase doma."
"Arthur Sail, Mrzimor, bystrozor, za N."
"Tim Heat, Mrzimor, bystrozor, N."
"Robert Wave, Mrzimor, odeklínač,N."
Už to šlo rychle, profesor nic nekomentoval, jen vždy kývnul na dalšího. Zbývali už jen poslední dva žáci Zmijozelu, kteří seděli osamoceně stranou od ostatních.
"Alexander Deep, Zmijozel, odeklínač, N."
"Severus Snape, Zmijozel, chci pracovat s lektvary, možná u Munga, za N."
"Výborně, děkuji vám všem. Čekal jsem tady více lidí, ale vzhledem k vašim známkám vám NKÚ nedali zadarmo. Tři výborné je na skoro šedesát lidí celkem málo. Ale to nevadí, za chvíli si prověříme, jak na tom jste. Teď si všichni vezměte věci a postavte se do uličky. Řeknu vám, kde kdo bude v mých hodinách sedět. Je to čistě pro vaše dobro a mohu vás ujistit, že většinu hodiny stejně sedět nebudete. První řada: Potter, Evansová, Newman, Snape. Sail, Heat, Ward, Wrack, druhá řada," ukazoval na jednotlivá místa v pravé části třídy.
"A vlevo první řada Black, Colesová, Wave, Deep. No a druhá řada Lupin Taylor, Cloesová, Daviesová," dořekl a všichni se posadili na svá nová místa.
"Teď k tomu otestování. Postavte se naproti sobě se svým sousedem a až vám řeknu, začnete bojovat. Jen lehká zaklínadla, žádná těžká černá magie. Slečnám Evansové a Colesové bych chtěl říct, že nedělám rozdíly mezi pohlavím. Holka se může naučit kouzlit stejně dobře jako kluk a ve skutečném životě bude vašemu protivníkovi jedno, proti komu bojuje. Máte s tím nějaký problém?"
"Ne," zavrtěla hlavou Lily a Sophie jen kývla na souhlas.
"Výborně, tak do toho," vstal O´Donnel, mávl hůlkou a lavice a židle odletěly ke zdím.
"Lupin, Taylor," vyvolal první dvojici.
Oba zmínění se postavili doprostřed třídy a čekali, co udělá ten druhý. Tom nakonec vyslal zaklínadlo jako první.
"Expelliarmus!"
"Protego," zareagoval okamžitě Remus. Tailor se odraženému kouzlu vyhnul, ale Remova další kletba už ho zasáhla. Souboj byl u konce.
"Díky, pánové. Nebylo to zas tak špatné, ale určitě je co zlepšovat."
O´Donnel postupně vyvolal všechny a souboje řádně proběhly. Páry se poměrně rychle střídaly, budoucí bystrozorové se drželi o chvilku déle, ale ne všichni a moc velký rozdíl to také nebyl. Všichni s napětím očekávali poslední souboj.
"Potter, Evansová, tak se předveďte, ať víme, jestli jsou ta Véčka zasloužená," vyzval je a oba bez známek emocí kráčeli na místo.
Chvíli kolem sebe kroužili bez známky odhodlání cokoli udělat. Sledovali jeden druhého. Krok. Sevření hůlky ještě pevněji. Krok. Nenávistný pohled na toho druhého. Krok.
"Expelliarmus!"
"Protego!"
Střet kouzel -a zase nic. Jen další krok. A další. A ještě jeden.
"Notak,Pottere, na nic lepšího se nezmůžeš? Stupefy!" vykřikla Lily a z její hůlky vyletěl červený paprsek přímo na protivníka. Ten se mu stačil vyhnout a řada byla na něm.
"Riktumsempra!"
"Speculum!" vyslala Lily obranný štít, ale James byl připravený. Oba znali skoro stejná kouzla, protikouzla dalece přesahující školní úroveň, techniku boje a co bylo horší, styl boje toho druhého. Když bojujete spolu, může vám to zachránit krk, horší ale je, pokud bojujete proti sobě.
Odvrácené kouzlo by zasáhlo zeď vedle Jamese, nebýt bariéry, kterou profesor vyčaroval před každým soubojem okolo protivníků. Ani jeden z nich zatím neutrpěl žádnou újmu a souboj mohl pokračovat. Oba už přešli k těžšímu kalibru, který jejich spolužáci většinou neznali.
"Occurso!" zkusil James porazit Lily dalším z řady útočných kouzel, ta ho ale neverbálně odrazila a kouzlo narazilo do Jamese. Odhodilo ho a zastavil se až o bariéru. Těžce se sbíral ze země, ale než ho stačila Lily odzbrojit, vyslal další kletbu.
"Incendium," rudozlatý paprsek Lily jen těsně minul, nicméně jí popálil pravou paži. Pak ho pohltila bariéra.
"Sculprum!" oplatila mu minulé kouzlo Lily kletbou, která by -pokud by se James nevyhnul- způsobila rány podobné pořezáním nožem. Pak si ještě rychle ochladila ruku a byla zase připravená čelit svému nepříteli. Jeho útok na sebe nenechal dlouho čekat.
"Jak chceš, Evansová, začala jsi tvrdou hru, ale nečekej, že tě po tomhle budu šetřit. Algos hir!" vyslal jednu z bolestivých kleteb. Nebolely tak, jako Crucio, ale ani tak to nebylo nic příjemného. Lily se bohužel nestačila vyhnout a levou rukou jí projížděly návaly bolesti, která se pak šířila celým tělem. Nakonec to ale překonala.
"Kdo koho bude nakonec šetřit, Pottere? Compedio manica! Algos soma!"
Prvnímu kouzlu na spoutání rukou stačil uhnout, ale druhému už ne, a tak jako Lily před chvílí pociťoval křeče tentokrát v celém těle. S vypětím sil vyslal kouzlo na ztuhnutí, po kterém by Lily neměla šanci na jediný pohyb. Ta se tak tak vrhla na zem. Oba už měli četné odřeniny, plus Lily popálenou ruku a James namoženou nohu po dopadu z bariéry na zem. Oběma v těle doznívala bolest a začínalo se projevovat vyčerpání. Byli ale příliš hrdí na to, aby se vzdali. Souboj naopak nabíral na obrátkách, asi to chtěli mít brzy za sebou.
"Pressio pontus, occurso!"
" Sculprum, imobilissotio!" kletba střídá kletbu, míjí se s obrannými štíty nebo naráží do neviditelné bariéry. Sem tam ještě stihnou způsobit nějakou tu újmu.
"Riktumsempra!" zaječela Lily a obrovský paprsek smetl Jamese. Ten dopadl na zem velmi tvrdě a chvíli se nehýbal. Lily vykročila k němu s pocitem výhry. Byla pár kroků před ním, když proti ní vyletělo neverbální kouzlo.
"Repercussus!" vykřikla nejobtížnější štít, který pohlcoval i velmi silná zaklínadla. V tomto případě zafungoval.
"Compedia manica," James se nepokoušel bránit a místo toho vyslal kletbu.
"Algos some!" Lily se bolestí podlomila kolena a spadla na zem dva kroky od Jamese, ležícího s pochroumanou nohou, svázanýma rukama, nicméně s odhodlaným výrazem a hůlkou v ruce.
"Budeš se muset víc snažit, Pottere."
"To ty taky. Uvidíme, jestli zvládneš další kolo," vyzýval James, ale k ničemu takovému už nedošlo.
"Konec!" vykřikl profesor a odstranil bariéru. Teprve teď začali James i Lily vnímat okolí a upřené pohledy spolužáků.
"Finito," zamířila Lily na Jamesovy ruce a pouta povolily.
"Tak tomu říkám souboj! Hotový bystrozor by se neměl za co stydět. Máte výbornou znalost zaklínadel, skvělou techniku, nemám vám co vytknout, na to si počkejte na neděli. Abych se přiznal, od kamarádů bych čekal trošku mírnější kletby," poznamenal O´Donnel a vrátil lavice do původního stavu.
"To bude tím, že už nejsme kamarádi."
"Díky, toho už jsem si taky stačil všimnout. Vy dva tu ještě zůstaňte, ostatní konec hodiny."
"Pane profesore, proč jste nás nepřerušil?" chtěla vědět Lily.
"Chtěl jsem vědět, kam až jste ochotni zajít a co ve vás je. V životě vám souboj taky nikdo v půlce neutne."
"Díky za odpověď i za to, že jste nás nechal."
"V pořádku, tohle vypijte, ošetřovatelka by mě hnala, kdyby vás viděla," podával jim dva lektvary, "ještě vám spravím tu nohu, Pottere, a vám ruku, Evansová."
"To nebude potřeba," řekla Lily a namířila si hůlkou na zraněné místo, "Crystallus."
Kůže se pokryla ledem a začala dostávat normální barvu.
"Brachium emendo," namířila Lily na nohu svého bývalého kamaráda.
"Jak šlechetné, Evansová, ale zvládl bych to sám. Episkey!" řekl stále rozčíleným hlasem James a namířil na její rozseknuté obočí. Hned se začalo zacelovat.
"Na co si to hraješ, Pottere? Episkey," i jeho tvář se dávala do pořádku.
"Nepřátele od začátku do konce jak vidím. Zmizte už vy dva, nemůžu se na vás dívat," řekl zčásti pobaveně profesor, " Pottere, teď jsem si vzpomněl, že s vámi chce mluvit..." přestal přesně v okamžiku, kdy se za Lily zavřely dveře.
"Hele Jayi, po těch novinách bych čekal, že vás nachytám jak se někde líbáte a ne tohle," šklebil se profesor na svého žáka a sledoval jeho rozčílenost.
"Matte, přísahám, že ta holka mě dovádí k šílenosti. Nejradši bych ji přizabil skoro každou sekundu, kdy ji mám na očích. Na druhou stranu její chování chápu a vím, že je to zčásti i moje chyba, jak mi oklikou naznačil Sirius před hodinou."
"Já ji neznám, takže s tím ti neporadím. Ale pozdrav mi Poberty a jestli budete mít čas, stavte se večer."
"Jasně, vyřídím. Nepřijede za tebou někdy Jack, Nigel, Cora nebo Sharon? Už jsem je děsně dlouho neviděl."
"Nevím, dám ti vědět, kdyby chtěli přijet."
"Tak jo, dík. Já už půjdu, kluci a Cloesová s Evansovou budou čekat."
"Ahoj."
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Klikněte sem prosím, ať vím, kolik lidí to tak čte..

Děkuju :-)

Komentáře

1 Annie Annie | Web | 28. dubna 2008 v 20:07 | Reagovat

je to super...pls hooodně rychle pokračování... co možná nejdříve.... nemůžu to vydržet...

2 Nessa Nessa | 1. května 2008 v 10:20 | Reagovat

děkuju:-) a pokračování už tady je

3 maggie maggie | Web | 18. května 2008 v 15:16 | Reagovat

paráda!!!:))já vím, že se opakuju, ale tahle kapča se mi obzvlášť líbila...ten souboj byl dokonalej, líbilo se mi, jak si je nešetřila, i to, jak si pak navzájem ošetřovali ty rány...:))

zajímalo by mě odkud jimmy toho profesora zná...:))

4 Nessa Nessa | 21. července 2008 v 8:33 | Reagovat

=) díky moc, vůbec neva, že se opakuješ, vždycky to potěší =)

5 martnka martnka | Web | 31. července 2008 v 13:01 | Reagovat

teda odkud se s ním james zná?? sem napnutá jak kšandy!! už se těším na další kapitolku, tato byla naprosto užasná!!

6 Nessa Nessa | 19. srpna 2008 v 19:38 | Reagovat

=D děkuju moc

7 Hannah x) Hannah x) | E-mail | Web | 10. října 2008 v 20:39 | Reagovat

Dost zajímavá kapitolka...

8 Jaune Jaune | Web | 25. července 2009 v 15:22 | Reagovat

:D he... stará známost, jo? ;))

9 Moony Moony | Web | 13. března 2010 v 15:48 | Reagovat

no ty jo:-D souboj jak mám být:-) paráda:-D a přátelství mezi Mattem a Jamesem:-D to bude ještě zajímavé:-)

10 Ricardo Ricardo | E-mail | Web | 15. listopadu 2011 v 20:56 | Reagovat

very good:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama