16. kapitola - Bouře jedné noci

16. března 2008 v 11:25 | Nessa |  *Nikdy nekončící zábava*
Tak mám tady další kapitolu. Jsem s ní poměrně spokojená, řekla bych, že patří k nejdelším, co jsem napsala. Takže bych zase chtěla vědět váš názor na věc. Komentářů sico moc nebylo, ale co se dá dělat. Jinak děkuju Areneis a Jaje za to, že k minulé kapitole alepoň nějaký koment byl. Oba mě potěšily a abych se přiznala, tak takové komentáře i trochu zvedají sebevědomí:-))

"Řízení ve věci podezření ze smrtijedství konané dne 23.8. 1976 (roky nevím přesně, takže jsem tam dala něco přibližného. Jak tady tak v následujících kapitolách. Komu by to vadilo, omlouvám se, ale něco jsem tam dát musela). Podezřelí Lucius Malfoy a William Longer."
Pak Turner představil vyšetřovatele, všichni si vyslechli strhující výpověď Longerovy matky o tom, jak je její syn hodný a neublížil by ani mouše. Po dalších dvou nepřesvědčivých svědcích byli předvoláni Lily a James.
"Jména, bydliště, škola nebo zaměstnání."
"Lilyan Elizabeth Evansová, bydliště v této situaci není důležité a z bezpečnostních důvodů ho nechci zveřejňovat. Půjdu do 6. ročníku v Bradavické škole čar a kouzel, kolej Nebelvír."
"James Henry Potter, Godrikův důl 54, ale dům je teď v troskách. Stejný ročník, stejná kolej."
"Co je a není důležité posoudíme my slečno."
"Pochopitelně," nenechala se vyvézt z míry Lily.
"Vaši rodiče dělají co?"
"Jsou to mudlové. Ale ani teď nevidím spojitost mezi nimi a případem. Pokud je ovšem nepovažujete za podezřelé. Mohli by třeba po večerech chodit ven a kreslit barvama na veřejné budovy lebky, co říkáte?" několik lidí se pousmálo, ale Turner vypadal vytočeně.
"Dávejte si pozor na jazyk, slečno, Vy jste ten kdo odpovídá, já pokládám otázky."
"Ano, ale na ty neadekvátní vám nebudu odpovídat. Vyšetřovatel nemá podle Listiny práv Starostolce pravomoc vyžadovat odpovědi na otázky, týkající se rodiny, bydliště nebo dalších osobních informací, pokud to prokazatelně nesouvisí s případem. To se dosud neprokázalo a ani to není předmětem dnešního řízení. Jistě byste nerad vyšetřoval napadení další rodiny jen proto, že jste mě donutil říct, kde bydlím. A myslím, že je v zájmu všech co jsou tady, abyste přešel k případu," zakončila Lily a James jí ukázal zdvižený palec.
"Na to, abyste mi říkala co mám a nemám dělat nemáte věk ani vzdělání, slečno!"
"Uznávám, že nejsem plnoletá a nemám vaše zkušenosti, ale kvalitu mého vzdělání mohou posuzovat pouze učitelé z Bradavic nebo mí spolužáci. Vy nepatříte ani do jedné skupiny."
"To už stačí, slečno, Ignaciusi," vložila se do toho Amélie Bonesová.
"Pane Pottere, jste syn Henryho a Jane Potterové?"
"Ano."
"Teď nám řekněte, kde jste byli, když byl dům napaden a co se dělo."
"Byli jsme s Lily v domě a naši přátelé Judy Cloesová a Sirius Black na zahradě. Uslyšeli jsme zvuk přemístění. Z okna jsme uviděli skupinu asi 20 Smrtijedů a naše kamarády spoutané. Chtěli, abych šel na zahradu, jinak že jim ublíží. O Lily nevěděli. Vyšel jsem ven a hned mě spoutali."
"Co jste dělala vy, slečno Evansová?"
"Šla jsem zadním vchodem na zahradu a dostala se za strom, před kterým byli svázaní ostatní. Když se objevili bystrozoři, přivolala jsem od jednoho Smrtijeda hůlky Jamese, Judy a Siriuse a rozvázala jsem je. Pak jsme začali bojovat. Judy po nějaké době omráčili a stejně skončilo i pár Smrtijedů. S Jamesem jsme ty zbylé odhodili společným kouzlem Pressio pontus, ale Malfoy a ještě jeden se stačili přemístit pryč."
"Nevíte, kdo byl ten druhý?"
"Ne."
"Jak jste poznali pana Malfoye?"
"Já jsem ho poznal po hlase, když jsem ho oslovil jménem, nevyvracel ho. Zcela jistě to byl on. Pak už nebylo těžké ho pozorovat. je to sice hajzl, ale vyplatí se chránit si před ním záda."
"To by stačilo, Pottere. Pan Malfoy ještě nebyl z ničeho obviněn, proto si dávejte pozor, co říkáte. Do obličeje jste mu neviděl?"
"Ne."
"Takže nemůžete prokázat, že to byl skutečně on?"
"Vždyť jsem vám říkal, že..."
"Ano, my víme. Ale to nejsou zrovna přesvědčivé důkazy. Co vy slečno?"
"Taky jsem mu do ksichtu... pardon, do obličeje neviděla," řekla Lily s nasupeným podtónem a potichu dodala: "ještě, že tak. Z jeho peroxidní náhražky hlavy s mozkem by se mi akorát tak zvedl kufr."
"Co jste říkala?" ptal se Turner za Jamesova smíchu.
"Nic důležitého."
"To je vše, můžete se jít posadit zpět. Prosím porotu, aby se rozhodla a přistoupíme k hlasování."
"Kdo je pro obvinění obžalovaných v plném rozsahu?" otázala se Bonesová a zvedla ruku. Ve vzduchu se objevilo ještě dalších pár.
"A kdo je pro zproštění?" dořekla chladně. Tentokrát v čele s Turnerem zvedlo ruku mnohem více lidí. "Obžalovaní jsou tímto zproštěni v celém rozsahu obvinění."
***
"To nebylo vůbec fér! CO ještě chtěli? Malfoyovo písemné přiznání a Smrtijedskou masku?" stěžoval si James, když vycházeli ze síně.
"Můžeme se jen domýšlet, že si někdo dopomohl ke zlatu," povzdychl si Henry Potter.
"Doufám, že toho šmejda brzo zase chytí."
"Co ty víš, Lil. Zase by se z toho dostal."
"Jo, ale není to nespravedlivé?"
"Co je dneska spravedlivé, Evansová?" řekl Moody: "Ale hádala ses slušně. Jednou z tebe něco bude."
"Naši jsou právníci."
"Jo, něco máš po nich. Hodila by ses na nějakou takovou práci. Nebojíš se ozvat se."
"Je mi líto, já chci na bystrozora."
"Nó, tak v tom případě sis to pěkně zavařila. Turner bude dělat možné nemožné, aby tě nevzali. Teda v případě, že budeš dost dobrá, abys udělala školu, kurzy a výcvik. Můžeš tak akorát doufat, že ho do té doby někdo nahradí."
"Ale já myslela, že dělá pro Ministra?"
"To je sice pravda, ale jako jeho asistent schvaluje nebo zamítá ty míň důležitější věci, na které Ministr nemá čas. Já jsem třeba vrchní bystrozor. Pod sebou mám Potterovy a Richtera. Ti zodpovídají za akce a já zodpovídám za to, že všechno pošlape jak má. Nade mnou je akorát Ministr nebo, což je horší, Turner. Je to hajzl, ale co my s tím naděláme? Vyhodit ho může jenom Ministr a ten k tomu zatím nemá důvod. Ale za 2 a půl roku budou volby. Poradce si volí Ministr, takže pokud současného nezvolí, Turnera se zbavíme."
"A je velká šance, že ho nezvolí?"
"Těžko říct. Hodně bude záležet i na Voldemortovi. Pokud se Ministr ukáže jako neschopný s ním něco udělat a objeví se ambiciózní a šikovný protikandidát..."
***
Když se James a Lily vrátili k Lupinovým, neměli nejlepší náladu. Počasí venku bylo taky pod psa. Mrholilo, byla mlha. Zkrátka počasí pasující spíš pro sychravý podzim, než pro léto v plném proudu.
Když večer scházeli ze schodů, Judy s Jamesem se pošťuchovali, Sirius nezůstal pozadu a za nimi šla jako stín Lily. Remus je všechny pozoroval.
"Slušná rána, Cloesová. Na holku," smál se James.
"Tak se ukaž, ty vejtaho!"
Ještě chvíli se strkali a pak najednou Judy ztratila rovnováhu a všichni jako ve zpomaleném filmu sledovali, jak se kutálí dolů ze schodů.
"Judy! Jsi v pohodě?" ptala se vystrašeně Lily a běžela dolů ke kamarádce.
"Jo, asi jo. Jenom mě trochu bolí hlava."
"Pottere, to nemůžeš dávat bacha? Mohla se kvůli tobě zabít!"
"Nepřeháníš to trochu? Nemohlo se jí stát nic, co by se hůlkou zase nedalo do pořádku. Tak se uklidni."
"Jak se mám sakra uklidnit? Může mít vnitřní krvácení do mozku nebo něco podobného a já se mám uklidnit?!"
"Lily, nešil. Vím, že jsi naštvaná ještě z toho řízení, ale nevylívej si to na mně. Vidíš, že je v pohodě, tak to prostě neřeš!"
"A já ti říkám, že to budu řešit a s tím soudem to nemá nic společného!"
"Ale má. Jsi naštvaná, že můžeš šrotit jak chceš, ale pokud se nezmění vláda, je ti to na hovno. A naše premiantka ročníku nedosáhne čeho chce jen proto, že si pustila hubu."
"Jamesi, Lily, nechte toho. Vyříkáte si to v klidu potom."
"Promiň, Reme, ale to asi nepůjde. Já už si totiž s frajírkem, který spoléhá v životě jenom na to, že se jmenuje Potter nemám co říct!"
"Fajn! Dík, že jsi mi teď otevřela oči. Já si totiž začínal myslet, že jsi skvělá holka, kterou stojí za to mít rád. očividně jsem se mýlil a ujišťuju tě, že s takovou sebestřednou šprtkou, jako jsi ty už se nebudu vybavovat!"
"To už ale trochu přeháníte, ne?" vložil se do toho Sirius.
"Já si na tom stojím."
"Já taky."
"Fajn, vy tvrdohlavci, mě je to jedno!" rezignoval naštvaně Sirius.
"Lidi, pojďte večeřet, ať není další hádka," ozval se sklesle Remus.
"Judy, jsi OK?" zeptal se Sirius.
"Jo, nic mi není."
"Skvěle. Tak po večeři hodíme s Remem řeč."
"Dobře, přijdu k vám."
***
"Co si Lily řekla?"
"Že asi bude chtít být sama, tak že si půjdu číst. Co vy?"
"My nic říkat nemuseli. James se hned po večeři vypařil někam ven. Za jiných okolností bych ho šel hledat, ale teď ne. Musíme je nějak usmířit. A to co nejrychleji. Nebudu se zase roky dívat na to, jak se hádají. A bojím se, že teď to bude o to horší, protože se nenávidí navzájem. Sázky teď jsou stranou, Judy."
"Jaká sázka?"
"Vsadili jsme se, jestli se dají do konce prázdnin dohromady. Za těchhle okolností bych to ale zrušila."
"Jo, já jsem pro. Teď co s nima?"
"Nevím. Ve škole se budou muset stýkat. Otázkou je, co zbytek prázdnin. Removi rodiče by nevzali nejlíp, kdyby tu na sebe řvali. A taky nevím, jestli budou ochotní zůstat pod jednou střechou."
"Jak je znám, tak ne," postěžoval si Sirius.
"Jo, já mám ten stejný názor," přidal se Remus.
"Ježíši, prosím ať zase nemusím celý rok poslouchat ty jejich hádky!"
***
Judy se zrovna vracela do pokoje, když na chodbu vešla ubrečená Lily s dopisem v ruce.
"Co se stalo?" zhrozila se Judy.
"Ale to nic. Já jsem jenom trochu mimo z té hádky. Ten dopis je od Kat."
"Super.
´Ahoj Lil, Judy, Egypt byl báječný! Sorry, že jsem nenapsala dřív, ale neměla jsem jak. Nevím, nakolik bych se domluvila s místníma a navíc se jim moc nechtělo posílat poštu do Anglie. Nechápala jsem to, dokud se mi po příjezdu do ruky nedostaly noviny. Je to hrozné! Doufám, že aspoň vy jste v pohodě. Četla jsem, že napadli dům Potterových. Jsem ráda, že se jim nic nestalo. Částečně i kvůli tomu jsme zůstali v Egyptě dýl - naši o tom nejspíš věděli a nic mi neřekli. Přijeli jsme teprve předevčírem. Našla jsem si tam skvělé kamarády, ale už se mi po vás dvou stýskalo.
Teď k tomu, proč vám píšu. Naši mi dovolili vás k nám pozvat na zbytek prázdnin. Odvezli by nás pak rovnou na nádraží. Doufám, že budete moct!!! Dejte vědět, kdy přijedete, moc se na vás těšim. Kat
PS: Nevím, jestli jste někde spolu nebo kde jste, takže má sova nakázané najít nejdřív jednu a pak druhou.´
Asi jedeš, že?"
"Vzhledem k téhle situaci a tomu, že jsem Kathy neviděla celé léto hned zítra jedu domů a pak ke Kat. Co ty?"
"Že váháš. Potřebuješ mě víc než ti tři. A navíc, nechci tu s nima být sama. A taky se těším, až konečně uvidím Kathy."
"Tak já zajdu odepsat, že zítra přijedeme."
"Dobře, já zajdu za Remem."
"Jo. A řekni mu, že je mi to všechno líto."
***
"Kluci, měli jsme pravdu."
"V čem konkrétně?"
"Teď přišel dopis od Kathy. Zve nás dvě na zbytek prázdnin k nim. Lily už začala balit. A mám ti, Reme, říct, že je jí to všechno líto."
"Vždyť nemusí. Nic neudělala a každému někdy rupnou nervy."
"Jo ale je jí líto, že dělá problémy, když je na návštěvě."
"To je přece blbost."
"Je, ale ona to neví. Když jsem ji uviděla s dopisem a ubrečenou, děsila jsem se, kdo umřel."
"Zajdu za ní."
"Když chceš," pokrčila rameny Judy a Remus odešel.
"Judy, tenhle rok bude peklo."
"Jo, to teda bude," zasmála se hořce Judy.
"Nevím proč, ale mám pocit, že se hned tak neusmíří. Nedokážu říct, co je horší. Jestli poslouchat, jak má Lily nádherné oči a jak ho mrzí, že se pohádali, nebo jaká je šprtka a pod jeho úroveň. Řekl bych ale, že to druhé. Za tyhle prázdniny jsem totiž poznal Lily z jiného úhlu, než jako tichou holku zahrabanou v knížkách, která nám občas něco provedla. A beru ji teď jako dobrou kamarádku, stejně jako tebe."
"Však počkej. Ve škole z tebe zase bude především Poberta, který má dvě rande za den. A mluvit spolu budeme jenom jednou za čas u oběda."
"Ne, Judy, tak to nebude. Neberu vás jako Jaye, Rema a tak trochu i Petera, to přiznávám. Je mi nikdo nenahradí. Vzali mě i jako Blacka a díky nim jsem přežil svou rodinu, než jsem zdrhnul. Ale ujišťuju tě, že i vy dvě pro mě něco znamenáte. A Kat byla taky v Řecku milá. Tyhle prázdniny byly dost zásadní. Hodně se změnilo. Bojím se, že už nikdy nebudu jako dřív. Stalo se toho příliš hodně."
"Tohle bylo to nejupřímnější, co jsem od tebe kdy slyšela. Nevím proč, ale kupodivu ti to věřím," zasmála se Judy, ale nebyl to veselý smích.
"Jo, já tě ujišťuju, že takové věci taky normálně neříkám."
"Jsem ráda, že jsi to řekl."
"Já taky."
Pak ji začal líbat. Venku se zablesklo a déšť se proměnil v průtrž mračen.
***
Lily si dávala věci do kufru a do toho se ozvalo zaklepání na dveře. Setřela si slzy a řekla: "Judy, nemusíš přece klepat."
"Já nejsem Judy," ozvalo se zpoza dveří.
"Promiň, Reme, pojď dál."
"Lily, nebreč. Jestli tě to tak mrzí, tak za ním zajdi. Není takové poleno, jak občas vypadá. Přehnali jste to oba. Pochopí to."
"Reme, to není kvůli toho. Jo, lituju některých slov, ale celkově si za tím stojím. Mrzí mě, že se zase budeme hádat a nesnášet. Štve mě ten dnešní proces. Taky to, že jsem ti způsobila problémy."
"A jaké prosím tě? Je to zčásti i moje chyba. Kdybych vás nezval, nemusela jsi snášet matčiny řeči a mohli jste se s Jamesem pořád bavit a ..."
"Tak o tom ani neuvažuj. Moc ti děkuju za to, že jsem tu mohla být. A s ním bych se stejně někdy pohádala. Pro mě to byl zázrak, že jsme se vydrželi nehádat dva měsíce."
"Tak jo, ale slib mi, že se se mnou a Siriusem nepřestaneš bavit a že se uvidíme i další léto."
"Neboj, to bych neudělala. A pokud se všichni nerozhádáme, tak ti slíbím i to léto."
"No vidíš, a nebuď pořád tak zamračená. Jsou přece prázdniny. Mám tě tu nechat samotnou?"
"Ne, prosím tě. Jestli by ti to nevadilo, tak tu zůstaň aspoň než se vrátí Judy."
"Když ti to pomůže," usmál se Remus.
"A, Reme?"
"Co?"
"Udělal bys pro mě něco?"
"Skoro cokoli."
"Mohl bys mě obejmout?"
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Areneis Areneis | E-mail | Web | 16. března 2008 v 13:41 | Reagovat

Je to moc pěkná kapitola. A pěkně dlouhá. Moc se ti povedla. :-)

2 Martina Martina | E-mail | 16. března 2008 v 21:01 | Reagovat

JJ souhlasím. Moc se ti povedla:-). Čtu tuhle povídku už dlouho a je moc pěkná a povedená;-)

3 Nessa Nessa | 18. března 2008 v 19:02 | Reagovat

Děkuju moc, holky :-)

4 Nessa Nessa | 24. března 2008 v 8:44 | Reagovat

Jinak všem pěkné svátky, holky, ať to moc neschytáte. No a další kapitola snad bude brzy

5 jaja jaja | 31. března 2008 v 18:15 | Reagovat

krasna kapca..len ma velmi mrzi ze sa zase rozhadali..ale dufam ze sa to spravi..tesim sa na dalsiu kapcu :)

6 Nessa Nessa | 5. dubna 2008 v 10:45 | Reagovat

No já se chci co nejvíc držet knížky a tam je, že se spolu dali dohromady v sedmém ročníku, takže to rozhádání bylo předem plánované

7 Lili Lili | Web | 12. července 2008 v 17:57 | Reagovat

boze zase si skocili do vlasov.hned idem na dalsiu kapcu:)

8 Nessa Nessa | 22. července 2008 v 10:54 | Reagovat

=D

9 martnka martnka | Web | 31. července 2008 v 11:29 | Reagovat

nesi já přece chtěla pusu a né hadku:D teda ta lily se na tom ministerstvu rozjela, to bych do ní neřekla, neřeknu kdyby takhle mluvil james, moc pěkná kapča, snad se brzy usmíří

10 Nessa Nessa | 19. srpna 2008 v 19:37 | Reagovat

no jo no, ale víš jak to je... přání čtenářů neovlivní autora navíc když už je to napsané = )

11 Hannah x) Hannah x) | E-mail | Web | 10. října 2008 v 18:16 | Reagovat

:) Krásná, i když místami smutná kapitola. já myslela, že má Judy Alexe...No je to všechno tak zajímavé...:)

12 Nessa Nessa | 11. října 2008 v 8:47 | Reagovat

=) díky

13 Jaune Jaune | Web | 25. července 2009 v 14:57 | Reagovat

pěkny ;)

14 Dobrá povídka Dobrá povídka | 22. listopadu 2009 v 18:34 | Reagovat

Je to dobrá povídka,ale nevychvalujte ji to tady,vždyt je to trochu ujeté,dopis od Kat,kde je podpis Judy :-)

15 Nessa Nessa | 23. listopadu 2009 v 14:46 | Reagovat

ty jo, dík za upozornění.. jsi první člověk, který si toho všiml a dal vědět, takže děkuju, opravím to.. psala jsem to už dávno ale i tak to není omluva, prostě se člověk někdy sekne..

16 Moony Moony | Web | 13. března 2010 v 15:28 | Reagovat

a ted přiletí james a bude nadávat na rema:-D to snad ne ale:-D:-D super kapča..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama