15. kapitola

8. března 2008 v 19:09 | Nessa |  *Nikdy nekončící zábava*
Tak komentáře byly - ne moc, ale moc víc jsem ani nečekala. Každopádně potěšily a tak jsem sedla ke kompu a přinutila se přepsat další kapitolu. Zase platí, že až bude dost komentářů a budu mít náladu, zase něco přibude :-). Budu ráda za každý názor !!!

Noviny z 5. srpna se ukázaly být horší, než ty s jiným datem. Přinášely zprávu nejen o útoku na dům slavných bystrozorů, ale i o dalším útoku. Zatímco bystrozoři vyvázli s lehkými zraněními a článek byl psán pod dozorem tak, aby nebyly vyzrazeny podrobnosti a důležité informace, druhá zpráva byla o to barvivější a strašnější.
Další rodina byla napadena Smrtijedy. Tentokrát byl útok mnohem aresivnější, než minulé. Jen pár lidí si to dalo do spojitosti s předchozím Voldemortovým neúspěchem. Dům byl rozmetán na kusy a mezi sutinami byla nalezena zmučená a zkrvavená těla těhotné Jane Barkerové, jejího muže a syna, který měl jít po prázdninách poprvé do Bradavic. Tato zpráva zdrtila celou domácnost Evansových. Někoho více, někoho méně. Potterovi museli do práce, Petunie byla venku s kamarádkami a manželé Evansovi si užívali volného dne. Ostatní měli náladu na bodu mrazu.
V tomto duchu se s menšími obměnami nesly další dva týdny. Pokud ten den Denní věštec nepřinášel další zdrcující zprávy, stále kouzelnickou populaci tížily ty z minulých dnů. James, Judy, Lily a Sirius se s podporou rodičů snažili užívat si prázdnin, ale v určitých momentech to prostě nešlo. Judy seděla na zahradě a dívala se stále na jedno místo. Přemýšlela o tom, co se stalo nebo jen tak seděla a nemyslela vůbec na nic. James chodil do nedalekého lesa běhat nebo trénovat famfrpál- kvůli mudlům spíš to první. Ulevoval mysli tím, že přepínal tělo. Lily se procházela a třeba i na několik hodin o ní nikdo nevěděl. Sirius neměl vymezenou činnost pro tyhle stavy. Buď ostatní přemlouval k nějaké činnosti nebo házel šipky na terč s fotkami své rodiny.
Když si všichni srovnali myšlenky a jakž takž se s nimi vyrovnali, byli tu zase jeden pro druhého. Dělali vylomeniny, dráždili Petunii, učili se... A to vše jen proto, aby dokázali čelit dalšímu dni. Změna přišla až v průběhu předposledního srpnového týdne.
***
"První fáze je u konce. Kouzelnický svět už ví, kdo je o lord Voldemort. Nepotrvá dlouho a všichni se budou bát to jméno vyslovit. Teď přejdeme k fázi číslo dvě. Budete mít za úkol sehnat co nejvíce nových lidí. Ač nerad přiznávám, že bystrozoři jsou silní a působí nám ztráty. Potřebujeme vybudovat obrovskou síť Smrtijedů, proti kterým nebude mít celé Ministerstvo šanci. Dejte se všichni do toho. Kdo bude klást odpor, bude potrestán. Ale shánějte ty, kteří projeví svou stranu. Nesprávní lidé vás můžou zavřít do Azkabanu. To si nemůžeme dovolit. Teď jděte," přikázal Pán zla a pro sebe dodal:
"zpomalilo by to mé plány."
***
"Fuj, jsem rád, že to máme za sebou. Těch knížek co máme letos mít! Kdo to má všechno tahat," stěžoval si James, když se všichni vrátili domů z nákupů na Příčné ulici.
Rodiče Judy si vzali dovolenou, a tak teď měla být dva dny s nimi. Byla šťastná, protože se ten den viděla se svým přítelem Alexem a vidina dvou dnů s rodiči se jí také zamlouvala. U Evansových tak zůstali jen James, Sirius a Lily. Rodiče pracovali a Potterovi stále řešili problém s bydlením. Petunie odmítala bát na blízku své sestře, a proto co nejvíce času trávila u kamarádek nebo Vernona.
Do toho přišel návrh Lupinových, aby děti byly na čas u nich. Rodiče souhlasili a Lily, James a Sirius další den odcestovali ke svému kamarádovi. Judy měla přijet následující den.
"Tak vás tu všechny vítám. Kluci, hoďte si věci ke mně do pokoje a já ukážu Lil její pokoj."
Dům Lupinových byl poměrně rozsáhlý. Bylo to jedno z těch starobylých sídel s velkými pokoji a tlustými zdmi. Od vchodu se táhla dvě křídla. V jednom byla kuchyň, jídelna, knihovna a podobné místnosti, v patře nad tím pokoje pro hosty. V jednom z nich měly bydlet i Lily a Judy. Druhé křídlo se skládalo z ložnice Lupinových, pokoje Rema a nepoužívaných pokojů služebnictva. Druhé křídlo bylo menší, ale ani to mu neubíralo na velkoleposti.
Pan a paní Lupinovi se k tomuto sídlu hodili. Oba si zakládali na slušnosti, vychovanosti, majetku a rodině. Večery trávili na večírcích a jejich syn, na kterého kladli vysoké nároky, je buď doprovázel, nebo si užíval toho, že je chvíli pánem domu a může si dělat co chce. Sirius s Jamesem se snažili před Lupinovými trochu klidnit, ale jen co byli z dohledu a z doslechu, hluboce si to vynahrazovali.
"Remusi, řekni svým přátelům, že se podává večeře."
"Ano, matko."
Večeře u nich byly vždycky takřka obřadní záležitostí. Jídlo se podávalo přesně v šest hodin, všichni museli být slušně oblečení a nedochvilnost se netrpěla. James i Sirius už to znali, ale Lily na něco takového nebyla zvyklá. Když se všichni usadili, skřítci jim začali servírovat jídlo.
"Lilyan, mohu vám tak říkat? Vy jste tak v Nebelvíru?"
"Ano, madam."
"To je pěkné, že se tak přátelíte mezi sebou."
"Ano, to je," Lily byla nervózní a nevěděla co odpovídat.
"A co chcete v budoucnu dělat, Lilyan?"
"Chtěla bych se stát bystrozorkou. V této době budou potřeba."
"No je to od vás hezké, ale nepřeceňujete své síly? Na bystozory brali jen ty nejlepší. Muže."
"Lily je nejlepší z ročníku, matko," vložil se do toho Remus, který si byl dobře vědom toho, že Lily není konverzace tímhle způsobem dvakrát příjemná.
"Vskutku. A co ty, Jamesi?"
"Chci dělat to samé, co Lily."
"Máš odvahu, mladý muži. Jestli jsi po rodičích, snad se ti to povede," na to se James jen strojeně usmál.
"A Siriusi?"
"Odeklínač, madam."
"Zajímavé."
"Otče, matko, už můžeme jít?" zeptal se Remus, když všichni dojedli.
"Ano, můžete. A ne, že budete běhat po chodbách pozdě večer!"
"Ano, matko."
***
"Lily, je mi líto, jak s tebou máti jedná. Ale já s tím nic neudělám."
"To je v pořádku, Reme. Vím, že za to nemůžeš. Ale nevím, jak dlouho to vydržím."
"No za 10 dnů začíná škola."
"Reme, nevyslovuj to slovo, buď tak laskav, kámo."
"Sorry, já zapomněl," ušklíbl se Remus.
"Tak co budeme celý večer dělat?"
"Co takhle šachy?"
"Nemáte někdo nějaký jiný návrh?" zeptala se Lily.
"Co takhle flaška?"
"Jo, ty šachy nejsou tak špatný nápad, když o tom tak uvažuju."
***
Brzo po snídani odešli Lupinovi na Ministerstvo a přijela Judy. Lily za to byla moc ráda, protože nebyla v domě sama se třemi kluky a taky si měla komu postěžovat. S příjezdem kamarádky si Lily prázdniny a pobyt tady užívala mnohem víc. I ostatní se bavili.
Třetí den po příjezdu Judy dostal James dopis od rodičů, že se bude konat řízení kvůli usvědčení Smrtijedů a on a Lily se ho mají zúčastnit jako svědci. Nikdo nechápal, proč je to až tak pozdě, ale dalšího dne už se James v obleku a Lily v šatech soukali do krbu.
Na místě už čekali Potterovi a společně se vydali do soudní síně. Místnost to byla opravdu rozlehlá. Podél stěn byly lavice pro porotu, novináře a ostatní lidi. V čele za vysokým stolem seděli dva muži a žena.
"To je Amelie Bonesová, dělá na odboru pro uplatňování kouzelnických zákonů. Popletal, to je ten vlevo, dělá pro ministra no a ten uprostřed je Ignacius Turner, poradce ministra. Veškeré změny a nové nařízení jdou přes něj k nám a do všech ostatních odborů. Pojďte se tady posadit," ukazoval pan Potter na jedny z mála volných míst.
"Jé, čau jasone," vítal se James s kouzelníkem s hnědými vlasy, který seděl o řadu výš.
"Nazdar, Jamesi. Jak se vede?"
"Jde to. Brej den, pane Moody," kývnul na kouzelníka vedle Richtera.
"Dobrý. ty budeš mladej Potter, že?"
"Ano, náš syn James a tohle je Lily Evansová. Jsou spolu v ročníku ve škole," představovala paní Potterová.
"Dobrý den," pozdravila slušně Lily a Moody jen kývnul a Jason zamumlal něco jako čau a oba se začali bavit s Potterovými. Nikdo z nich nevnímal okolní svět. James a Lily chvíli poslouchali, pak se jejich pohledy střetly a oba se hlasitě rozesmáli, což přerušilo hovor bystrozorů.
"Děje se něco?" ptala se Jamese matka.
"Vůbec," smál se dál James: " Lils, myslíš na to co já?"
"To nevím, na co myslíš?"
"Jestli po škole budeme taky takoví..."
"Myslím."
"A budeme?"
"Ruku na to, že cokoli, ale takhle zažraní do práce a vůbec to všechno ostatní ne," natáhla ruku Lily.
"Radši svatbu se mnou než tohle?"
"Obojí zní strašně, ale když uvážím, že nejsi tak strašný, jak jsem si myslela, tak jo. Radši tu svatbu. Vždycky se můžu rozvést."
"Beru tě za slovo, Potterová," plácnul si s ní smějící se James.
"Jaká Potterová? Do obojího mám ještě hodně daleko, Pottere."
"Jamesi, slyšel jsem od tebe slovo svatba? Já myslel, že se ti líbí ta zrzka z té fotky?" divil se Jason.
"Jasone, já myslel, že bystrozoři jsou elita a jsou celkem dost chytří, ale asi jsou i výjimky. Zaprvé, prosím tě, nešiř, co mám a nemám v pokoji, obzvlášť, když se jedná o fotku holky s červenýma vlasama a jedna zrovna sedí před tebou. Díky," ušklíbl se James.
"To byla..."
"Jo."
"Kde si sebral mojí fotku?" ptala se nasupeně Lily.
"Jednou jsem tě vyfotil na pozemcích, ale neboj po svatbě ji vyměním za naši společnou."
"Myslím, že přestávám znát našeho syna," ozvala se paní Potterová.
"Taky máš ten dojem?" přidal se její manžel.
"Nebojte se, pozveme vás na svatbu," řekl suverénně James a dal si ruku okolo ramen Lily.
"Si nějak věříš ne? Svatbu s tvým hárem jo? Nikdy! Teda když vynechám ten slib... Ale buďte klidný, pane Pottere, až vám bude představovat nevěstu, já to rozhodně nebudu. Jo a Jayi, pokud tu chudinku nebudu znát, vyřiď jí ode mně upřímnou soustrast, jo? A buď tak hodný, dej si tu ruku někam jinam," řekla s úsměvem Lily a ona i James si hluboce uvědomovali, že to nemyslí tak úplně vážně. Ostatní se tomu jen smáli.
"Prosím všechny shromážděné, aby povstali. Soud začíná."
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Areneis Areneis | E-mail | Web | 9. března 2008 v 10:18 | Reagovat

je to překrásná kapitola. Moc se mi líbila

2 jaja jaja | 12. března 2008 v 19:48 | Reagovat

poviedka sa mi velmi paci..je taka ina ako ostatne a to je dobre..je skvela..tesim sa na dalsiu kapitolku :)

3 Nessa Nessa | 16. března 2008 v 9:29 | Reagovat

Za ty komentáře vám oběma moooc děkuju, jsem ráda, že se vám to líbí, že to čtete, komentujete.. a tak vůbec. Ještě jednou moc děkuju

4 martnka martnka | Web | 31. července 2008 v 11:10 | Reagovat

moc se omlouvám, že sem tu dlouho nebyla:( moc mě to mrzí, ale nemela sem čas! tak dneska to přečtu fšechno, kapitolka skvělá opravdu mocky se mi to líbilo!!! jen jak lily řekla Jamesovi at si tu ruku strčí jinam, tak já myslela že jí fakt strčí jinam:D fakticky užasně pišeš

5 Nessa Nessa | 19. srpna 2008 v 19:36 | Reagovat

=) to vůbec nevadí. jinak  moc děkuju

6 Hannah x) Hannah x) | E-mail | Web | 10. října 2008 v 17:47 | Reagovat

Supe kapča...:DD

7 Moony Moony | Web | 13. března 2010 v 15:19 | Reagovat

wow:-D jay myslí na svatbu jo:-D no co no v těch časech xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama