kapitola č. 3

2. ledna 2008 v 12:53 | Nessa
Další kapitola, první z těch psaných ich-formou. Komentáře mě potěší:-)


Neděle, 2.7.1039
"Ness, hej Nesso! Dělej! Vstávej sakra, přijdeš pozdě. No tak slyšíš? Pohni kostrou, za půl hoďky máme být venku."
Ježiš kdo to byl? Asi tu osobu brzo zabiju. Aha fialový háro. Takže Kayleen. Asi jsme to včera trochu přehnali. Ty vole asi mi upadne hlava. Už nikdy nebudu tak chlastat. No nikdy... beru zpět. Tak jo co to žvatlala o venku? Do háje blbý chlast moje paměť není tam, kde byla do teď.
*Třísk*
Ježiš takové hlasitý zvuky hned po ránu ožralýho člověka jednou zabijou. No doufám, že já to nebudu.
"Nesso dělej, máš 20 minut na to ze sebe udělat něco normálního, pak máme být venku. A víckrát už pro tebe chodit nebudu."
zase to fialový háro. Je mrtvá dvakrát. To ji sakra neučili zavírat potichu dveře?
*Třísk*
No tak asi ne. Čeká ji bolestivá smrt. Aspoň že je pryč. No asi bych se měla zvedat ať to stihnu nebo se sem zase přiřítí a vymýšlet hodně bolestivou smrt se mi po ránu fakt nechce. No nic. Nesso, ty to zvládneš. Vstát není nic těžkýho, i když...
"Nesso, dělej!"
Jakže se páchají ty harakiri?
Ježiš tohle je fakt super. Já se honím, abych to stihla a je 8:10 a nikde nikdo. Asi úča flámovala jako včera my. No beru zpět. Tak blbě jako nás 5 (Nevím jak to dělá, ale ta fialová uřvaná osoba vypadá jako by šla spát se slepicema.Co to s nima ty číňani dělaj?) asi nevypadají ani ropuchy co na nich testujou nějaký ty nový látky. No ale aspoň tou barvou jsme si trochu podobní. Jak se tak dívám na ostatní, tak měli podobný budíček jako já. Ale ten vzduch mi dělá dobře. Teda ne jako dělá dobře, ale... Na co to myslíš ty krávo?! No prostě už se necítím tak blbě jako před 5 minutama. Konečně už de. Jak od se to menovala? takový pošahaný jméno to bylo... Jo Alssen. Bezva, už i paměť začíná být tam, kde by měla být.
"Tak pojďte za mnou. Postupně vám tu všechno ukáži. A snažte se, abyste měli trochu normální barvu než dojdete do školy. Já vím, že nové prostředí na vás nepůsobí nejlíp, ale na to si časem zvyknete."
Ty jo, beru zpět. Nic na ní není pošahané. Ví, že máme opici a ještě nám řekne, že si na to časem zvyknem! Začíná se mi to tu líbit. Teda ožralá samozřejmě nejsem. Ale včera to byla fakt sranda. Myslím, že ta slušňačka, kterou sem byla zůstala zapíchnutá někde před obloukem. No nic, se ztrátama se počítá.
Jak nám Alssen řekla, jsme v oddělený části světa, takže počasí je, jaké si oni určí. No uvidíme, jak bude, až je začnem s***. Teda chtěla jsem samo říct štvát. Ale jinak je tu fakt pěkně. Jezero, kde budem šrotit všechno, co se týká vody je fakt velký. Už se těším, až si zaplavu.
To samý můžu říct o lesu, který je za školou. Teda ne jako, že si zaplavu, ale že je velký. No a škola. Tomu se asi ani nedá říkat škola. Spíš větší barák s pár místnostma s lavicema. Prej máme jenom dva předměty ve třídě! Jinak jsme venku. A taky tam je takový velký ohraničený prostor na něco jako tělocvik či co. No a nakonec jsme šli do takového malého města -Alcarotharu. Jsou tam obchody, normální lidi a vůbec všechno ostatní, co je ve městě. Naši mi sice s sebou dali nějaké peníze, ale když jsem uviděla ty obchody, bylo mi jasný, že na všechno, co si za ty roky budu potřebovat koupit mi to určitě stačit nebude.
Holky, teda spíš Selainth s tím fialovým něčím na hlavě, vlezly do prvního obchodu s oblečením, že prý si musí koupit něco, v čem budou chodit do školy. No a kluci vlezli pro změnu do prvního obchodu s chlastem. Asi jim vadí ta normální barva, kterou už všichni jakž takž máme. No každopádně tu jsem sama a rozchod máme do kdy budeme chtít. Trčet sama ve svým pokoji se mi fakt nechce, takže co budu dělat?
Nakonec jsem se rozhodla pro obhlídku města a přitom čím dál víc uvažuju o nějaké brigádě. Jenom mě štve, že všichni ostatní se tu baví s kámošema a já tu jsem jako kůl v plotě. A tak ne všichni. Nějaká holka z Dorthonionu tu bloumá taky sama. Jak že to bylo? Ve dvou se to lépe táhne? Jdu za ní.
"Čau. Můžu se k tobě přidat? Děcka z koleje mi zdrhly. Jmenuju se Nessa."
"Ahoj, já jsem Idril. A klidně můžeš."
"Co ty tu tak sama, jestli ti teda nevadí, že se ptám?"
"Ony totiž ostatní 3 holky od nás z koleje šly do nějakého obchodu. no a nějak moc se vzájemně nebavíme. Ony jsou takový ten typ, co se hodně motají kolem kluků a skříně mají narvané nejnovější módou.A já si s nima nemám moc co říct."
"Jo takový holky taky zrovna nemusim. Máš na zbytek dne nějaký plány?"
"Ne, proč?"
"No napadlo mě, že když na nás zbytky kolejí dlabou, tak zbytek dne můžem něco dělat spolu."
"To by bylo super," rozzáří se jí oči.
Vypadá mile. Na tom přísloví asi fakt něco bude. Když jsem jí řekla o mém nápadu s brigádou, hned se ke mně chtěla přidat. Vypadá to, že mám první novou kámošku. Ne že bych se nebavila s Kayleen a Sel, ale ony dvě se baví hodně spolu a já se jim nechcu vecpávat.
S Idril jsme nakonec prošly celé město a pozorovaly jsme jednotlivé obchody. Nakonec jsme se rozhodly zkusit se zeptat na brigádu v jedné restauraci. Vypadá to, že stejný nápad měly další dvě prvandy.
Každopádně světe div se, všechny 4 máme domluvenou práci! Majitel nám řekl, že se máme domluvit, že potřebuje vždycky jednoho člověka od 4 do 10 a o víkendu od 8 do 6 dvě z nás. Máme se nějak domluvit na střídání a vždy mu říct alespoň den do předu, kdo bude kdy dělat. Nevěděly jsme, jestli to budeme stíhat se školou, ale on (Jmenuje se Steve White, konečně normální jméno, a máme mu říkat Steve :-)) nás ujistil, že pro něho do teď dělaly 4 holky co teď skončily a vždycky to stíhaly. Takže od teď budeme dělat servírky a o peníze máme postaráno. Protože teď máme až do 10. volno budeme s holkama dělat jako o víkendu. Já s Idril zítra, holky pozítří a budeme se co den střídat. Se Stevem jsme se rozloučily a šly ven.
"Hele holky, když teď budem spolu pracovat, nechcete jít někam pokecat a domluvit se?" zeptala se nás jedna z těch dvou. Měla dlouhé hnědé vlasy, olivové oči a na hlavě čepici s kšiltem.
"Jasně. A jmenuju se Nessa."
"Idril."
"Tárí," řekla ta hnědovláska. Podle stužky jsem zjistila, že studuje vodu a je tím pádem v Elanesse.
"No a já jsem Ninque," představila se holka s neuvěřitelně červenýma a kudrnatýma vlasama.Čekala jsem, že se ty dvě znají z koleje, ale i můj mozek se mi někdy (nebo spíš často...) zadře. Ninque byla z Véneanaru.
"Takže to máme Ness a Oheň, Ir a Zem, Tar a Vodu a mě a Energii. No myslim, že ve škole se nám to bude hodit. Prý budem totiž každý rok brát kromě toho svýho ještě jeden živel nebo Energii. V prváku máme Zemské síly. Takže s Ir nám to snad půjde jako na drátkách," poznamenala Ninque, kterou jsme vzápětí zkrátili na Nin. Když zkráceniny jmen, tak všech.
Z toho náhodilýho setkání v restauraci vzniklo úžasný přátelství. Ale to jsem v té době ještě nevěděla. Skvěle jsme si rozuměly. Zakecaly jsme se až do večera a když jsme se vracely na kolej, byla už tma. Nám to ale nevadilo. Bydlíme všichni u jezera, takže nejdřív se šlo k nám, na Ancalimen, protože byl z vesnice nejblíž. Když jsme se rozloučily, šly holky s Tar do Elanesse, pak do Véneanaru a Ir šla pak sama k nim, do Dorthonionu.
Děcka z koleje se sice divily, kde jsem tak dlouho, ale holky měly nakoupený svoje oblečení a kluci už byli zase v lihu. A mně to nijak nevadilo. Teď jsem měla svoje kamarádky a jim jsem přátelství přála taky. Pokud jsou šťastní v obchodech s oblečením a šperkama a podobnýma blbostma nebo šťastně v lihu, přeju jim to. Protože já jsem děsně happy!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jamesshe Jamesshe | Web | 12. května 2008 v 19:59 | Reagovat

tééda,je to fakt super!!!uplne mi to vyrazilo dech je to mimo HP a přece trocha magie....fakt super rozhodně piš dál!!!!

2 ivunka ivunka | 28. května 2008 v 19:57 | Reagovat

je to super,piš dál!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama