11. kapitola - Je libo překvápko nebo dvě?

2. ledna 2008 v 11:33 | Nessa |  *Nikdy nekončící zábava*
Další kapitola po delší době... A taky je trochu delší jak jsem slibovala.Doufám, že jste si užili Vánoce a Silvestra jako já. Za komentáře budu zase moc ráda.

Studenti se ani nestačili přenést přes novinku "Evansová a spol naprosto pohodově vychází s Pobertama a jsou dokonce kamarádi" a už tu byl konec školního roku.
Jedno prostorné kupé nyní vypadalo, jako až nepřiměřeně malý prostor. Bylo to 7 studenty a jejich zavazadly. nedostatek prostoru ale nebránil v probírání všeho možného, ale hlavně toho, že Judy se měla stěhovat. Jak jí rodiče včera napsali, koupili větší dům se zahradou. Hned jak se zabydlí, tj o 14 ní později si mohla pozvat kamarádky.
Kathy jela s rodiči do Egypta, a tak měla přijet až na poslední dva týdny prázdnin, ale Lily s vidinou prázdnin bez sestry a Vernona slíbila přijet na celý měsíc a půl. Kluci zase plánovali, co všechno budou provádět.
"Judy, jak že byla ta adresa?" vzpomněla si najednou Lily.
"Godrikův důl 52."
Tyhle tři slova naprosto probrala kluky i Lily z hovoru a způsobila, že na sebe chvíli nepokrytě zírali. Pak se James probral.
"Lily, nepůjdeš se projít?" a zároveň mrkl na Siriuse, aby nic neprozrazoval.
"Takže přece jenom budou společné prázdniny."
"Jo nejspíš budou. Když to bude takhle, tak se těším ještě mnohem víc, než když jsem měla být na prázdniny jenom s Judy a Kath."
"Tak to jsem fakt rád. Hele, neříkej holkám, že bydlím hned vedle, jo? Ať mají taky nějaké překvápko."
"Co bych pro tebe neudělala," odpověděla Lily s myšlenkami, co se to děje, že tyhle slova říká zrovna jemu.
James zrovna vynášel věci od Lily z vlaku, když se holky loučily s Kathy. Rodiče na ni už čekali a ona musela jít. I Peter už se rozloučil, ale nikdo z ostatních své rodiče nemohl najít. Sice se divili, co se děje, ale rozhodli se počkat. Sedli si na kufry (nic lepšího nebylo po ruce) a dál probírali prázdniny. Jen teď s občasnými úsměvy, které jediná Judy nechápala. I když měli rodiče už hodinové zpoždění, nebránilo jim to v provádění nejrůznějších blbostí a následnému smíchu, rozléhajícím se po celém nástupišti. Kolemjdoucí se celkem divili při pohledu na ně, na jejich obrovské kufry a sovy. Když si zrovna kluci dávali závody s holkama na ramenech v klidnější části nástupiště, Lilyin a Judyin smích, povzbuzování a pohánění přerušil jiný smích (a to bylo co říct vzhledem k hluku, který nadělali oni).Nebyl to nikdo jiný, než rodiče Lily, Judy a Jamese. Když viděli Lily na Jamesově hřbetě, Judy na Remově a Siriuse pobíhajícího kolem nich, neodpustila si paní Potterová poznámku k Lilyiným rodičům.
"Vidíte a vy jste byli přesvědčeni, že když bydlí Cloesovi vedle nás a našeho syna, Lily k nim nepřijede ani na jeden den."
Kamarádi už se vzpamatovali z šoku, že se jejich rodiče znají, holky se dostaly na zem a všichni šli se přivítat.
"Lil, je to jenom dojem nebo tě nesl kluk, o kterém jsme 5 let poslouchali jak je nevychovaný a pořád tě otravuje?" zeptal se své dcery Lucas Evans.
Lilyina tvář teď byla podobná jejím vlasům, mezitím co se všichni kromě Jamese dobře bavili.
"Upřímně vám můžu říct, pane Evansi, že my jsme se těch oboustranných poznámek zbavili teprve před 14 dny. Akorát jsme s holkama poslouchali každý něco jiného," řekl se smíchem Sirius.
"Ne ne už je to 15. Mimochodem já jsem Remus Lupin, tohle je Sirius Black a Jamese Pottera už znáte," představoval Remus.
"No o vás dvou už jsme toho taky slyšeli dost."
"Nemůžete toho nechat?" prosila Lily.
"Dobře už mlčím," nepřestával se usmívat pan Evans.
"Přeneseme jim ty kufry domů a půjdeme ne?" navrhla Jane Potterová.
"No ono záleží, kam je chceš přenášet," poznamenala Liz Evansová.
"To je vlastně pravda, tak děcka, vás to nezabije, když si ty kufry kousek potáhnete."
Kam, to se nedozvěděli, a taky kluci vzali své kufry a taky ty od holek, holky nesly klece se zvířaty, košťata a batohy. Zastavili se před mudlovskou kavárnou. Rodiče už seděli u stolu a o něčem si povídali. Posedali si a čekali na vysvětlení.
"Myslím, že už vás nebudeme dál napínat," řekl Frank Cloes, " pokud jste to ještě nezjistili, tak bydlíme vedle Potterových."
"Co? Já jsem myslela, že jsem na tom nástupišti špatně slyšela. A vy jste mi nic neřekli? To si ještě vypijete," obrátila se Judy na smějící kamarády.
"Vím, že jsme ti napsali, že si po dvou týdnech můžeš pozvat holky, ale ono se to mírně změnilo. Domluvili jsme se s Lucasem a Liz," ukázal na Evansovy "že pokud budete s Lily chtít, můžete u nás být celé dva měsíce, ale počítejte s tím, že první dva týdny si budete zařizovat pokoje. A na týden v srpnu přijedou i tvoji rodiče Lily."
"A co Petunie?" zeptala se s obavami Lily.
"U Vernona."
"Supeer."
"Sesterská láska se nezapře," reagoval za všeobecného smíchu Henry Potter.
"Takže berete to holky?"
"Rozhodně," kývla za obě Judy.
"Jo a Kate přijede na poslední dva týdny."
"Tak to máme holky a teď vy. Remusi ty pojedeš s námi a pak pocestuješ Letaxem domů, rodiče se omlouvají, ale musí být v práci. Vy dva jste u nás taky na celé dva měsíce. Remusi ty přijedeš 5. srpna a Peter vůbec. Správně?" zeptal se pan Potter.
"Jo," přikývli kluci.
"No tak to bychom měli vyřešeno. Myslím, že další dva měsíce vás uvidíme jenom při jídle, tak co kdybyste se s námi podělili o zážitky ze školy?" navrhla Jane Potterová.
Když se asi po hodině a po převyprávění zážitků o NKÚ, Řecku a zbytku roku zvedali k odchodu, neodpustili si rodiče komentáře, že s takovými studenty by měla dostávat profesorka McGonagallová prémie. A hodně vysoké.
Lily se rozloučila s rodiči, podobně učinili i rodiče mezi sebou a pak už začaly dohady jak budou obsazena auta na cestě do Godrikova dolu. Návrh kufry v jedno, a my ve druhém autě, se kterým přišel Sirius byl jednoznačně odmítnut rodiči, a proto se nakonec naskládali kluci se svými věcmi do auta Potterových a holky ke Cloesovým. V Godrikově dole je přivítaly 2 podobně vyhlížející obrovské domy s ještě rozlehlejšími zahradami.
Všichni se rozloučili s Remem, který posléze odcestoval domů. Kluci si šli odnést věci do pokoje a holky obhlídnout dům. Pokoje byly vymalované, podlahy pokrývaly parkety nebo koberce, ale kromě kuchyně, dvou koupelen a ložnice rodičů místnosti postrádaly veškeré vybavení. Judyin pokoj byl v podkroví, stejně jako pokoj pro hosty, ve kterém měla bydlet Lily. V poschodí byla ještě koupelna. V prvním patře měly být další pokoje pro hosty, ložnice Cloesových a koupelna. Přízemí zabírala kuchyň s vchodem na terasu, jídelna a obývací pokoj. Za zahradami Potterových a Cloesových se rozkládaly lesy a v dálce byl vidět lom. Na druhé straně pokračovala vesnice nepřeberným množstvím domů a domků nejrůznějších velikostí a barev. Holkám se tady hned zalíbilo.
Pokoje Lily a Judy byly naprosto prázdné. Stěny natřené základní bílou barvou a rozvrzané parkety na podlaze umocňovaly dojem neschopnosti pokojů k jakémukoli používání. Jak se dozvěděly od rodičů, pokoje si měly udělat podle svých přání naprosto samy. Ale...
*CRRR*
"Jud, běžte prosím otevřít," volala paní Cloesová.
Holky sedící na kufrech musely přerušit povídání a sešly k domovním dveřím. Za dveřmi stáli Potterovi a Sirius.
"Ahoj, holky, můžeme mluvit s tvými rodiči, Judy?" zeptal se pan Potter.
"Jasně pojďte dál. Mamka je v kuchyni a taťka tam asi bude taky."
"Téda! Tohle není pokoj, to je staveniště," poznamenal Sirius s úšklebkem, když vešli všichni 4 do pokoje.
"Jo to teda je. Máme si pokoje s Lil zařídit podle sebe. Je to sice super, ale celkem jsem zvědavá, kde budeme v nejbližších dnech spát."
"No u nás v pokoji by se dvě místa našly, že jo, Jamesi?"
"Že váháš."
"Místa možná jo, ale klid na spaní ne. To už mám větší klid a pohodlí taky na zemi."
"To je druhá věc," přiznal Sirius zrovna když se otevřely dveře a vešli rodiče.
"Máme pro vás novinku, mládeži," začala paní Potterová, "My čtyři musíme pracovat, a protože chceme, aby z našich domů po vašem nájezdu ještě něco zbylo, tak jsme se domluvili, že kluci budou pomáhat udělat tyhle dva pokoje. Ale ať nejsou v ještě horším stavu než teď, je vám to jasné, pánové."
"Jasně. tady to bude lítat, až se budete divit. Za den máte ty pokoje hotové."
"Holky, vy tu budete bydlet, tak si je kroťte."
"Samozřejmě, jo a tati, kde budeme s Lily spát než se to tu zařídí?" zeptala se Judy.
"Nachystali jsme vám s Mandy stan."
"Co?!" vyjekla Judy-
"My chceme taky stanovat," vykřikli do toho kluci.
"Což o to, stan je velký dost ale nevím, jestli je bezpečné, nechávat vás pohromadě."
"Jo je. Prosím," přemlouvali všichni 4.
"No dobře, ale jestli ten stan zdemolujete, tak se neznám!"
Odpoledne se přehouplo v podvečer a holky nosily do stanu poslední věci. Narozdíl od mudlovských stanů měly tyhle kouzelnické několik místností. Konkrétně dva pokoje, kuchyň, koupelnu a něco jako obývací pokoj, v jehož středu stála sedačka a pár křesel. Na sedačce byli rozvalení kluci a o něčem se dohadovali. Oba pokoje už byly připraveny splnit svůj účel, poslední věci byly přestěhovány. Rodiče provedli poslední kontrolu svých ratolestí a rozdávali poslední instrukce a úkoly na následující den. Když už i oni odešli, ozval se James.
"Tak, damstvo a pane, co podniknem? První prázdninový den se přece musí řádně oslavit."
"To bezpochyby. Pochybuju, že se během těch oslav vyspím, takže dobrou noc, pánové."
"Co? právě si řekla, Judy, že se to musí oslavit. Tak kam jdete?"
"No musím si to naspat do zásoby, ne ? První den prázdnin je totiž zítra a zítra budeme oslavovat. Takže ještě jednou dobrou noc," usmála se Judy a s Lil v patách zamířila do jejich pokoje. Sotva se za nimi zabouchly dveře, slyšely z vedlejšího pokoje salvu smíchu.
"Tohle nám jen tak neprojde," reagovala Lily.
"Taky máš ten pocit?"
"Jo. Převézt Poberty znamená čekat odplatu. Co takhle jim zařídit zítra budíček? Když jsou tak hr do toho pomárání, víš, jak by jim bylo líto kdyby zaspali?"
"Skvělý nápad. Voda?"
"Že váháš. Ještě něco nebo jim bude sprcha v půl šesté stačit?"
"Já myslím, že když bude ten první den prázdnin, tak něco pěknějšího si necháme na později."
"Beru."
"Tak já nastavim budík na za 10 půl."
"Dobrou noc."
"Dobrou," popřála kamarádce Judy s širokým úsměvem.
****
"Hele, Tichošlápku, a nemyslíš, že na ranní sprchu je šest hodin pozdě?"
"Když o tom tak uvažuju, naprosto s tebou souhlasim. půl šesté?"
"Jo myslim, že to je ideální doba. Za pět půl zazvoní budík, pak rychle pro vodu a pak.. si budem užívat vřískání."
"Já bych ten budík posunul. Kdo ví, jak nám to budou chtít oplatit. Radši bych se na to oblík."
"Taky pravda. takže čau za deset půl šesté."
*CRRR*
"Si vzhůru, Lil?"
"Jasně."
"Připravenej, Dvanácteráku?"
"Jasně."
"Tak jdem."
Skoro najednou se potichu otevřely dveře dvou pokojů a jejich obyvatelé stačili udělat asi jeden krok, než si všimli, že ani ostatní nespí.
"Co tak brzy?" zeptal se vylekaný Sirius.
"Na to se můžeme zeptat i my. Ale řekněme, že jsme šly zkontrolovat vodu, aby byla vhodná na ranní sprchu."
"mám to chápat tak, že jste nás taky chtěly probudit kýblem s vodou?"
"Jo jo. Vy jste nám s ním taky chtěli sjednat schůzku? To je od vás tak milý..."
"Nápodobně."
"Nechci vás rušit, ale co budeme dělat, když jsme vzhůru o půl šestý ráno."
"No tak když už jsme si tak přáli ty ranní koupele, co takhle se jít někam koupat než začneme pracovat? Není tu něco, kluci?"
"Jasan. Ten lom za lesem je zatopenej."
"Tak jdem tam?"
Odpovědí bylo trojhlasné jo. Převlékli se, vzali si věci a za všeobecného pošťuchování se rozběhli k lomu.
"A ty ses bála, že než se vyhrabou z postelí a nají se, budeme zpátky z práce," říkal Frank své ženě a sledoval svou dceru a její tři kamarády.
"Pochybuju, že si v tomhle vstávání nepomohli nebo něco podobného. Podle toho, co jsem už slyšela o těchhle 6 nebo 7 pokud počítáš i toho Petera, nepřekvapilo by mě to. A taky pochybuju, že tak budou vstávat pořád."
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Areneis Areneis | E-mail | Web | 2. ledna 2008 v 14:13 | Reagovat

Naprosto překrásná kapitolka. Moc se ti povedla Nessy :-)

2 werik werik | E-mail | 5. ledna 2008 v 10:50 | Reagovat

super kapitolka...rychlo pokracuj.....fakt mas talent.....super sranda...som sa na tom nasmiala...

3 Nessa Nessa | 5. ledna 2008 v 10:59 | Reagovat

Díky moc vám oběma :-) Moc mě potěšilo, že se mi kapitola podle vás povedla :-) další dvě kapitoly musim přepsat do pc a pak je tu hodím... kdy to stihnu nevim, ale budu se snažit co nejrychleji.... no a další kapitoly- uvidíme...

4 Tetra Tetra | 13. ledna 2008 v 22:14 | Reagovat

Je to je hezkýýýýý už se těším na další :) No nevím co říct.. já totiž zbožnuju všechny povídky o Pobertech.. mno porstě jen tak dál! :)

5 Nessa Nessa | 4. února 2008 v 9:25 | Reagovat

Děkuju.. budu se snažit :-)

6 Lili Lili | Web | 11. července 2008 v 16:46 | Reagovat

krasa

7 martnka martnka | Web | 16. července 2008 v 13:26 | Reagovat

tak jim to newyšlo no:D heleale už by to chtělo nakou pusu

8 Nessa Nessa | 22. července 2008 v 10:54 | Reagovat

no tak na tu si ještě dlouho počkáš =)

9 Hannah x) Hannah x) | E-mail | Web | 9. října 2008 v 20:26 | Reagovat

Super kapitolka ...:)

10 Moony Moony | Web | 13. března 2010 v 14:52 | Reagovat

nádhera... prostě něco úžasnýho:-) krása krása krása:-) tež chcu take prázky:-D

11 Ravi Ravi | E-mail | Web | 19. prosince 2011 v 13:56 | Reagovat

Jo jo , moje řeč

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama